Chalupa Tara

Historie

Bývalá "stará škola", která vyhořela.


Obec se nachází v údolí mezi horou Špičák a Mariánskou horou. Byla založena rodem Des Fours kolem roku 1670. Její jméno je odvozeno od dědice panství Smržovka, který se jmenoval hrabě Albrecht Maxmilián Anton.

Kolem roku 1700 vznikla dceřinná osada Albrechtic Mariánská Hora. Pověst praví, že její jméno vzniklo podle sošky Panenky Marie, která byla nalezena při zakládání první usedlosti.

V roce 1705 vznikl dnešní oblíbený cíl turistů, Mariánskohorské boudy. Původní obyvatelé zde pálili dřevěné uhlí.

Mariánskohorské boudy r.1886Albrechtice r. 1910Srikieta r.1876

Ostatní původní obyvatelstvo se živilo dřevorubectvím a zemědělstvím až do konce 18. století. V 19. století nastal rozmach sklářství. Hutě v Antonínově a později i v Albrechticích dodávaly sklářskou surovinu pro albrechtické a mariánskohorské brusírny.

Dodnes si zde můžeme v krajině všimnout mnoha typických stavbiček – malých zděných dílen s komíny na obou štítových stěnách - takzvaných driket neboli mačkáren skla. Název driketa pochází z německého výrazu drucken – mačkat. Tyto drikety vyrostly jak houby po dešti koncem 19. století, když se ve zdejším kraji začaly korálky hromadně vyrábět. Původně se pouze sekaly a řezaly ze skleněných trubiček a následně brousily, později se začaly vyrábět tzv.mačkáním v již zmíněných driketách. Dodnes tu poblíž nich najdete cestičky vysypané barevnými skleněnými střípky – odpadem z mačkání perlí. Barevná sklíčka, vodou dohladka omletá, můžete najít i v náplavech místních řek a potoků.

Mačkaři skla a knoflíkáři r. 1822 - 1890.
Mačkaři skla a knoflíkáři r. 1822 - 1890

Před koncem století patřily již Albrechtice svou pověstí k místům s největším a nejkvalitnějším počtem brusičů na okrese Jablonec. Na přelomu 19. a 20. století byly Albrechtice spojeny s okolím železnicí a silnicemi. V této době již měly Albrechtice od roku 1784 kostel, od téhož roku hřbitov, 1794 byla postavena fara a roku 1784 se zahájilo vyučování v obecní škole.


 

Kostel r. 1784

 

 

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Později bylo zasvěcení kostela, na popud hraběte Desfours, změněno. Dnes je kostel zasvěcen zakladateli řádu nejmenších bratrů (paulánů) sv. Františku de Paula. Kostel byl upravován v 19. století – roku 1889 byla upravena a zvýšena věž. Kostel je opraven a dobře udržován.

 

 

Nádraží r. 1894


Slavnostní zahájení provozu na železniční tarti Smržovka - Josefův Důl se konalo 15.10.1894. Jak je vidět z nápisu na objektu, bylo to nádraží "Jiřetín-Albrechtice".

První světová válka tvrdě zasáhla do života obyvatel obce. Mnoho mužů padlo či bylo zraněno, což se samozřejmě projevilo i na hospodářském životě obce.

Ještě horší důsledky však měla II. světová válka a následný odsun německých obyvatel. Od padesátých let rostl počet rekreačních chalup a zmenšoval se počet trvale žijících obyvatel. Větší objekty byly přidělovány podnikům pro závodní rekreace.

 

Stavba r. 1909Chata r.1910 Skautský tábor Špičák r. 1930Skautský tábor Špičák r. 1930

Rozhledna na výrazném vrchu Tanvaldský Špičák (831 m.n.m.) byla postavená roku 1909 a o rok později byla přistavena turistická chata s restaurací. Dnešní podoba objektu je z roku 1930.

Vyhlídková věž nad chatou je vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 101 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Černou Studnici, Ještědský hřeben a města rozkládající se v údolí pod vrcholkem.

Od roku 1975 se rozvíjí i podmínky pro sjezdové lyžování. Byla vybudována nová sjezdovka včetně vleků a v roce 1980 se na Špičáku uskutečnily závody evropského poháru žen.

V 80. letech počala výstavba vodovodní a kanalizační sítě. Tato výstavba byla dokončena po roce 1989 včetně výstavby čistírny odpadních vod. V letech 1993 - 1996 proběhla plynofikace obce, takže v současné době je obec kompletně zainventována sítěmi. Tato skutečnost společně s rozvíjejícími se službami a vzrůstajícím počtem lyžařských vleků je důležitá pro další rozvoj obce jako střediska cestovního ruchu.

Lyžování 1973Panzův recesní maraton 1985Albrechtice jsou mimořádně přitažlivé jak pro zimní, tak i pro letní sportovní rekreaci. Jsou-li zasněžené, nabízejí takřka úplný rejstřík různě obtížných sjezdařských terénů. Lze si odtud vyjet na dobře sjízdné kratší a delší běžecké tratě, propojené do všech jizerskohorských údolí a hřebenů. V posledních letech se rozšířily možnosti pro nový obor letní turistiky - pro ty, kteří chtějí ujet v sedle horských hol desítky kilometrů po půvabných lesních stezkách. Albrechtice se začaly přetvářet v obec, jejíž poměrně málo četné obyvatelstvo může umožnit tisícům hostů a turistů, aby tu našli cestu do říše dosud nepoznaného, avšak stále přitažlivějšího jizerskohorského ticha. V dnešním hlučícím a stále uspěchaném světě, bude stále více narůstat poptávka po milých zákoutích, kde je pohoda, klid, radost z přírody a nezáludná pohostinnost.

Jizerky

Další historické fotografie